Jedinečné vlastnosti Země, včetně jejího potenciálu pro život, mohou být spojeny s explozí blízké supernovy, která ji obohatila životně důležitými radioaktivními prvky na počátku formování naší sluneční soustavy. Tento objev naznačuje, že planety podobné Zemi mohou být mnohem rozšířenější po celé galaxii, než se dříve myslelo.
Chybějící součást: Radioaktivní prvky
Starověké meteority ukazují, že raná sluneční soustava byla bohatá na radioaktivní materiály generující teplo, které odpařovaly vodu z vesmírných hornin a komet. Tento proces byl nezbytný k tomu, aby se hladina vody na Zemi ustálila na úrovni vhodné pro život. Odkud se však tyto prvky vzaly, zůstalo záhadou. Supernovy jsou známé výrobou takových materiálů, ale simulace explozí na blízko nemohly přesně odpovídat poměrům nalezeným ve vzorcích meteoritů a riskovaly úplné zničení rodící se sluneční soustavy.
Dvoukrokový proces: Na vzdálenosti záleží
Nová studie vedená Ryo Sawadou z Tokijské univerzity nabízí řešení: supernova vzdálená asi 3 světelné roky mohla poskytnout potřebné radioaktivní složky bez katastrofického zničení. Tento model funguje ve dvou fázích. Za prvé, rázové vlny z exploze přímo dodávají prvky, jako je hliník a mangan. Vysokoenergetické kosmické záření ze supernovy pak interaguje s materiály ve formujícím se slunečním disku a vytváří další radioaktivní prvky, jako je berylium a vápník.
“Předchozí modely se zaměřovaly pouze na vstřikování hmoty. Uvědomil jsem si, že jsme ignorovali vysokoenergetické částice,” říká Sawada. “Mladá sluneční soustava byla pravděpodobně zahalena v této částečné lázni.”
Důsledky pro formování planet
Tento revidovaný scénář zvyšuje pravděpodobnost vzniku planet podobných Zemi v celé galaxii. Předchozí modely požadovaly neuvěřitelně blízkou supernovu, která byla srovnatelná s „výhrou v loterii“. Na o něco větší vzdálenost se však tento proces stává mnohem běžnějším. Tým odhaduje, že 10–50 % solárních systémů, jako je Solar, mohlo být nasazeno tímto způsobem.
Budoucí úkoly
Pokud se tato hypotéza potvrdí, mohla by být vodítkem pro budoucí pátrání po exoplanetách. Teleskopy, jako je NASA Habitable Worlds Observatory, se mohou zaměřit na systémy poblíž zbytků starověkých supernov, aby identifikovaly ty, které s největší pravděpodobností hostí světy podobné Zemi. Rovnováha mezi destrukcí a tvorbou je klíčová, jak poznamenává Cosimo Inserra z Cardiffské univerzity: „Potřebujete správné prvky a správnou vzdálenost.“
Tento objev nejen prohlubuje naše chápání původu Země, ale také naznačuje, že podmínky pro život mohou být ve vesmíru běžnější, než jsme si kdy mysleli.
